top of page
  • Instagram

TEORETICKÉ ZÁKLADY PROGRAMU. MYŠLENKY, AUTOŘI A SOUVISLOSTI, KTERÉ DOPLŇUJÍ NAŠI TVŮRČÍ A SOMATICKOU PRAXI.

0524_nlp-38.jpg
FOUNDATIONS

Tato knihovna vznikla jako doprovodná součást programu Born to Create.

Každý měsíc zde najdeš stručné shrnutí hlavních myšlenek, psychologických konceptů a metodologií, ze kterých vychází naše společná praxe. Nejde o studijní povinnost ani o vyčerpávající akademický přehled. Smyslem těchto textů je nabídnout širší kontext, propojit prožitek s teorií a poskytnout inspiraci těm, kteří chtějí jít hlouběji.

Vycházíme především z psychosyntézy, analytické psychologie C. G. Junga, somatických přístupů, fenomenologie, performance studies a současných poznatků o nervové soustavě a kreativitě.

Jednotlivé texty můžeš číst před cvičením, po něm nebo kdykoliv během programu. Důležitější než porozumět všem teoriím je všímat si, jak se jejich principy odrážejí ve tvé vlastní zkušenosti.

01

MĚSÍC 

02

MĚSÍC 

03

MĚSÍC 

04

MĚSÍC 

01

Somatické ukotvení a oživení smyslů

Proč začínáme právě tady?

Většina z nás byla vedena k tomu, abychom důvěřovali především své mysli. Přemýšlíme, analyzujeme, plánujeme a hodnotíme. Tělo často vnímáme až ve chvíli, kdy začne bolet, být unavené nebo nás svým způsobem zastaví. Přitom právě tělo je místem, kde prožíváme emoce, tvoříme vztahy, reagujeme na okolní svět i přicházíme k novým nápadům.

První měsíc programu je proto věnován vytvoření bezpečného somatického základu. Než začneme zkoumat hlubší psychologické vrstvy, potřebujeme se naučit vnímat sami sebe bez okamžité interpretace. Cílem není tělo ovládat ani měnit. Učíme se mu znovu naslouchat.

Na úrovni nervové soustavy se během těchto čtyř týdnů učíme zpomalovat automatické obranné reakce a rozvíjet schopnost vnímat přítomný okamžik. Namísto otázky „Co si o tom myslím?“ začínáme pokládat otázku „Co právě teď skutečně cítím?“

Na psychologické úrovni se postupně učíme rozlišovat mezi přímým prožitkem a příběhy, které si o něm vytváříme. Tato schopnost tvoří základ pozdější práce se subpersonalitami, stínem i archetypy.

Pro kreativní proces je toto ukotvení zásadní. Mnoho lidí se snaží tvořit pouze hlavou, hledají správné řešení, originální nápad nebo dokonalý výsledek. Tvořivost však nevzniká pouze intelektuální činností. Rodí se ze schopnosti být přítomný, vnímat, experimentovat a reagovat na to, co se právě děje.

První měsíc je proto pozvánkou zpomalit. Objevovat svět prostřednictvím smyslů, dechu, pohybu a pozornosti. Budujeme prostor, do kterého se budeme během celého programu vracet, bezpečné místo v sobě, ze kterého může vyrůstat autenticita i tvořivost.

Klíčové pojmy

Somatické uvědomování

 

Somatické uvědomování znamená schopnost vědomě vnímat dění uvnitř vlastního těla. Nejde jen o bolest nebo napětí, ale také o dech, teplotu, kontakt se zemí, rytmus pohybu nebo jemné změny svalového tonu. Rozvíjením této schopnosti získáváme citlivější přístup k vlastním emocím i potřebám. Tělo často registruje změny dříve než naše vědomá mysl.

 

Felt Sense

 

Pojem felt sense, který zavedl Eugene Gendlin, označuje celkový tělesný pocit určité situace. Nejde o jednu emoci ani o konkrétní myšlenku, ale o komplexní, často těžko popsatelný prožitek.Pokud mu věnujeme pozornost místo okamžité analýzy, může se postupně rozvinout do nového porozumění nebo kreativního impulzu.

 

Neurocepce

 

Stephen Porges používá pojem neurocepce pro automatické vyhodnocování bezpečí a ohrožení nervovou soustavou.Tento proces probíhá neustále a většinou mimo naše vědomí. Ovlivňuje, zda jsme otevření kontaktu, tvořivosti a učení, nebo zda se naše tělo připravuje na boj, útěk či stažení.

 

Embodiment

 

Embodiment znamená prožívat sebe sama jako celek – nikoli oddělenou mysl a tělo, ale živou zkušenost člověka, který svět poznává prostřednictvím svého těla.V umění, psychologii i současných somatických přístupech představuje embodiment návrat k přímé zkušenosti místo abstraktního přemýšlení.

 

Somatická kotva

 

Somatická kotva je konkrétní tělesný vjem nebo gesto, které pomáhá navracet pozornost do přítomného okamžiku.Může jí být kontakt chodidel se zemí, vědomý dech, dotek ruky na hrudi nebo práce s předmětem, který si spojujeme s pocitem bezpečí.

Hlavní směry

Fenomenologie

Fenomenologie se zabývá přímou zkušeností člověka. Místo hledání objektivních vysvětlení se ptá, jak svět skutečně prožíváme. V tomto programu nás inspiruje především schopností pozorovat bez okamžité interpretace a hodnocení.

Focusing

Focusing je metoda vytvořená Eugenem Gendlinem. Vychází z předpokladu, že tělo obsahuje implicitní poznání našich životních situací. Namísto hledání odpovědí rozumem se učíme naslouchat jemným tělesným pocitům, které postupně získávají význam.

Somatic Experiencing

Somatic Experiencing je přístup Petera Levina zaměřený na práci s nervovou soustavou. Vychází z předpokladu, že tělo disponuje přirozenou schopností dokončovat obranné reakce a obnovovat rovnováhu, pokud mu vytvoříme dostatek bezpečí.

Polyvagální teorie

Polyvagální teorie Stephena Porgese popisuje, jak autonomní nervová soustava reaguje na bezpečí, sociální kontakt i ohrožení. Pomáhá porozumět tomu, proč je pocit bezpečí předpokladem tvořivosti, učení i mezilidského propojení.

Embodiment

Embodiment není pouze teoretický koncept, ale způsob práce, který propojuje tělesnou zkušenost, psychiku a kreativní proces. Namísto oddělování mysli a těla se učíme vnímat jejich vzájemnou propojenost.

Autoři

Eugene Gendlin

Americký filozof a psychoterapeut, zakladatel metody Focusing. Zavedl pojem felt sense a ukázal, že tělo disponuje implicitním poznáním, které předchází slovům i analýze.

Peter Levine

Psycholog a autor metody Somatic Experiencing. Jeho práce ukazuje, jak se stres a trauma zapisují do nervové soustavy a jak může tělo postupně obnovovat svou přirozenou regulaci.

Stephen Porges

Neurovědec, autor polyvagální teorie. Jeho výzkum významně ovlivnil současné chápání bezpečí, vztahovosti a regulace nervové soustavy.

Maurice Merleau-Ponty

Francouzský filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů fenomenologie. Zdůrazňoval, že tělo není pouhým objektem, ale základním prostředkem našeho vnímání světa.

Bessel van der Kolk

Psychiatr a výzkumník traumatu. Ve své práci propojuje neurovědu, psychoterapii a tělesné přístupy a ukazuje, že psychické zkušenosti jsou neoddělitelně spojeny s tělem.

Inspirace z umění

Performance

Marina Abramović - The Artist Is Present 

Tanec

Anna Halprin – Planetary Dance

Film

Andy Goldsworthy, Rivers and Tides 

Literatura (CZ)

 

Bessel van der Kolk Tělo sčítá rány

Peter Levine Probouzení tygra

Peter Levine Trauma očima dítěte

Stephen Porges Polyvagální teorie

Otázky k zamyšlení

 

  • Co mě při čtení nejvíc překvapilo?

  • S čím nesouhlasím?

  • Jak se tato teorie projevuje v mém vlastním životě?

Mesic 1

02

Mapování vnitřních hlasů a tvůrčích identit.

Proč začínáme právě tady?

V prvním měsíci jsme se učili vracet pozornost do těla. Zpomalovali jsme, rozvíjeli smyslové vnímání a vytvářeli bezpečný prostor, ze kterého může vznikat autentická tvorba.

Jakmile se naše pozornost ukotví v přítomném okamžiku, můžeme začít pozorovat něco dalšího – různé způsoby, jakými sami se sebou mluvíme a jak přistupujeme ke kreativnímu procesu.

Každý tvůrce zná chvíle, kdy se cítí svobodně, hravě a otevřeně. Stejně dobře ale zná okamžiky pochybností, perfekcionismu nebo strachu ukázat svou práci světu. Současná psychologie nabízí několik modelů, které nám pomáhají tyto různé způsoby prožívání popsat. V tomto programu je nepoužíváme jako diagnostické nástroje ani jako terapeutické techniky. Využíváme je jako mapy, které nám pomáhají lépe porozumět vlastnímu tvůrčímu procesu.

Během tohoto měsíce budeme zkoumat, jaké „hlasy“ nebo postoje se v nás objevují při tvorbě. Někdy nás podporují, jindy zpomalují nebo chrání před nejistotou. Místo toho, abychom je hodnotili jako dobré nebo špatné, budeme je poznávat se zvědavostí.

Tělo přitom zůstává naším hlavním průvodcem. Každý způsob uvažování se promítá také do držení těla, dechu, pohybu nebo rytmu. Proto budeme i nadále pracovat nejen se psaním, ale také s kresbou, pohybem a performativními experimenty.

Poznávání těchto různých tvůrčích identit nám umožňuje větší svobodu. Ne proto, že bychom některou část chtěli odstranit, ale proto, že si můžeme vědoměji vybírat, z jakého místa chceme tvořit.

Klíčové pojmy

Tvůrčí identita

Každý člověk během života rozvíjí různé způsoby, jak přistupuje ke kreativní práci. Někdy experimentujeme bez obav, jindy usilujeme o dokonalost nebo hledáme jistotu v pravidlech. Tyto různé postoje nejsou pevnými kategoriemi. Mění se podle situace, prostředí i životní zkušenosti. Jejich poznávání nám pomáhá rozšiřovat vlastní tvůrčí možnosti.

Subpersonalita

Psychosyntéza používá pojem subpersonalita jako model pro popis různých částí osobnosti. V našem programu jej využíváme jako inspiraci pro pozorování různých tvůrčích hlasů, které se během procesu objevují. Nejde o diagnózu ani o označení toho, „kým skutečně jsme“. Je to jeden z možných jazyků, kterým můžeme popsat rozmanitost vlastní zkušenosti.

Vnitřní dialog

Tvůrčí proces je často doprovázen vnitřním dialogem. Některé hlasy podporují zvědavost a experiment, jiné upozorňují na rizika nebo nás vedou k větší pečlivosti. Rozpoznat tento dialog znamená získat větší svobodu rozhodnout, kterému hlasu chceme v danou chvíli věnovat pozornost.

Rodinné příběhy

Každý z nás vyrůstá v určitém kulturním a rodinném prostředí, které formuje naše představy o úspěchu, chybě, originalitě nebo hodnotě umění. Tyto příběhy nemusíme odmítat ani přijímat. Stačí si jich začít všímat a zkoumat, jak ovlivňují naši současnou tvorbu.

Personifikace

Personifikace znamená dát určitému postoji nebo hlasu podobu – jméno, obraz nebo charakter. V umění, literatuře i performance jde o běžný tvůrčí princip, který umožňuje navázat dialog s vlastní imaginací a rozvíjet nové perspektivy.

Hlavní směry

Psychosyntéza

Psychosyntéza nabízí model, který popisuje osobnost jako celek složený z různých částí. V tomto programu nás inspiruje především tím, že podporuje zvědavost, kreativitu a schopnost nahlížet na sebe z různých perspektiv.

Model subpersonalit využíváme jako tvůrčí mapu, nikoli jako terapeutickou techniku.

Voice Dialogue

Voice Dialogue rozvíjí schopnost naslouchat různým vnitřním hlasům, aniž bychom se s nimi plně ztotožnili.

V performativních a kreativních disciplínách může být inspirací pro práci s postavou, rolí nebo různými způsoby vyjádření.

Narativní psychologie

Narativní psychologie zkoumá, jak příběhy formují naše vnímání sebe sama. Pro uměleckou praxi je cenná tím, že ukazuje, jak lze staré příběhy přepisovat, rozšiřovat a vytvářet nové významy prostřednictvím tvorby.

Embodied Performance

Současné performativní přístupy propojují psychologické modely s tělesnou zkušeností. Namísto intelektuální analýzy zkoumají, jak se různé postoje, role nebo identity projevují v pohybu, prostoru, hlasu a vztahu k publiku.

Autoři

Roberto Assagioli

Italský psychiatr a zakladatel psychosyntézy. Jeho práce propojuje psychologii, imaginaci, tvořivost a osobní rozvoj. Koncept subpersonalit dnes inspiruje nejen psychoterapii, ale také koučink, leadership a uměleckou tvorbu.

Hal Stone a Sidra Stone

Psychologové a tvůrci metody Voice Dialogue. Jejich práce našla využití nejen v psychologii, ale také v divadle, vzdělávání a facilitaci skupin.

James Hillman

Psycholog a představitel archetypální psychologie. Zdůrazňoval význam obrazů, symbolů a imaginace jako přirozeného jazyka lidské psychiky a významně ovlivnil současné umění i kreativní praxi.

Inspirace z umění

Umění

Louise Bourgeois - Rodina, paměť, vnitřní části

Cindy Sherman - Práce s identitou, maskou a různými rolemi.

Sophie Calle - Sebepozorování, autobiografie a vztah mezi realitou a fikcí.

Film

Krzysztof Kieślowski - The Double Life of Véronique

Literatura (CZ)

 

Julia Cameron  Cesta umělce

Roberto Assagioli  Psychosyntéza

Otázky k zamyšlení

 

  • Který vnitřní hlas nejčastěji ovlivňuje můj tvůrčí proces – a jakou pozitivní funkci se možná snaží plnit?

  • Jaké příběhy o kreativitě, úspěchu nebo chybování jsem převzala od své rodiny, školy nebo společnosti? Které z nich mi dnes stále slouží a které už ne?

  • Jak by vypadala moje tvorba, kdybych si na chvíli dovolila odložit potřebu být „dost dobrá“ a tvořila pouze ze zvědavosti?

Mesic 2

03

Mesic 3

Archetypy, Světlo a Stín.

Proč začínáme právě tady?

Po prvních dvou měsících, kdy jsme rozvíjeli citlivost vůči tělu a začali poznávat různé vnitřní hlasy, se nyní obracíme k obrazům, symbolům a kvalitám, které přesahují naši každodenní zkušenost.

Lidé odedávna vyprávěli příběhy prostřednictvím mýtů, pohádek a symbolů. Tyto obrazy nejsou jen součástí kulturní historie – dodnes ovlivňují způsob, jakým přemýšlíme, tvoříme a dáváme význam tomu, co prožíváme. Švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung pro tyto opakující se motivy používal pojem archetypy.

Stejně důležitým konceptem je Stín – části nás samotných, které z různých důvodů skrýváme, potlačujeme nebo jim nevěnujeme pozornost. Vedle něj existuje také Zlatý stín, tedy náš dosud nevyužitý potenciál, kvality a schopnosti, které jsme si z různých důvodů nedovolili plně rozvinout.

V umělecké tvorbě mají obě tyto oblasti mimořádný význam. To, co si o sobě dovolujeme vidět i to, co zůstává skryté, formuje naši představivost, estetické preference, témata, která nás přitahují, i způsob, jakým komunikujeme se světem. Naše imaginace nevzniká ve vzduchoprázdnu – vyrůstá z osobních zkušeností, kulturních příběhů i nevědomých obrazů, které si neseme.

Když se naučíme nahlížet do světa vlastního Stínu i Zlatého stínu s otevřeností a zvědavostí, rozšiřuje se nejen naše sebepoznání, ale také naše tvůrčí možnosti. Objevují se nové perspektivy, nečekané obrazy a kvality, které mohou obohatit náš umělecký jazyk i způsob, jakým přistupujeme ke kreativnímu procesu.

Na úrovni těla budeme sledovat, jak různé archetypální kvality ovlivňují pohyb, držení těla, hlas i vztah k prostoru. Na úrovni imaginace budeme pracovat se symboly, metaforami a příběhy jako s otevřenými zdroji inspirace. Cílem není objevit jednu „pravou“ identitu, ale rozšířit repertoár možností, ze kterých můžeme svobodně tvořit.

Klíčové pojmy

Archetyp

Archetyp je univerzální obraz nebo vzorec, který se opakovaně objevuje v mýtech, pohádkách, literatuře i umění napříč kulturami. Může představovat určitou kvalitu, například pečující postavu, průzkumníka, mudrce nebo tvůrce. V tomto programu používáme archetypy jako zdroj inspirace. Pomáhají nám experimentovat s různými způsoby pohybu, vyjadřování a tvoření, aniž bychom je chápali jako pevně dané identity.

 

Stín

Carl Gustav Jung označoval jako Stín ty aspekty osobnosti, které si obtížně připouštíme nebo které jsme se během života naučili skrývat. V uměleckém procesu může být Stín cenným zdrojem nových témat, obrazů a forem vyjádření. Místo jeho potlačování se učíme přistupovat k němu se zvědavostí.

 

Zlatý stín

Vedle vlastností, které odmítáme, existují také kvality, které si nedovolujeme plně rozvinout – odvaha, tvořivost, citlivost nebo schopnost vést druhé. Psychologie někdy označuje tento potenciál jako Zlatý stín. Jeho objevování nám pomáhá rozšiřovat představu o tom, co všechno můžeme ve své tvorbě i životě rozvíjet.

 

Symbol

Symbol je obraz, gesto nebo předmět, který v sobě nese více významových vrstev než doslovné vysvětlení.

V umění i psychologii umožňuje pracovat s tím, co zatím nelze snadno vyjádřit slovy. Otevírá prostor pro imaginaci a osobní interpretaci.

 

Aktivní imaginace

Aktivní imaginace je metoda, kterou Carl Gustav Jung využíval k vědomému dialogu s obrazy, postavami nebo symboly vznikajícími z představivosti. V našem programu ji chápeme jako inspiraci pro kreativní psaní, kresbu, pohyb nebo performativní experiment.

Hlavní směry

Analytická psychologie

Analytická psychologie Carla Gustava Junga zkoumá symboly, sny, archetypy a nevědomé procesy jako součást lidské psychiky. V programu nás inspiruje především tím, že nabízí jazyk pro práci s imaginací a tvořivostí.

 

Psychosyntéza

Psychosyntéza propojuje osobní rozvoj s kreativitou, imaginací a hledáním hlubšího smyslu. Ve třetím měsíci navazuje na předchozí práci tím, že rozšiřuje pohled od jednotlivých částí osobnosti k širším symbolickým kvalitám.

 

Aktivní imaginace

Aktivní imaginace představuje způsob vědomé práce s obrazy a symboly prostřednictvím kresby, psaní, pohybu nebo dialogu. V současném umění nachází uplatnění jako metoda generování nových tvůrčích impulsů.

 

Symbolické myšlení

Symbolické myšlení umožňuje pracovat s více významy současně. Místo hledání jediné správné interpretace rozvíjí schopnost objevovat různé vrstvy významu. Právě tato otevřenost je důležitou součástí současné umělecké praxe.

 

Performance jako transformace

Performance art často využívá tělo jako prostor, ve kterém lze zkoumat různé identity, archetypální obrazy nebo společenské role. Místo jejich znázorňování vytváří živou zkušenost, ve které se význam rodí prostřednictvím přítomnosti, vztahu a jednání.

Autoři

Carl Gustav Jung

Švýcarský psychiatr a zakladatel analytické psychologie. Jeho práce s archetypy, symboly a imaginací ovlivnila psychologii, literaturu, výtvarné umění i performance.

 

Jean Shinoda Bolen

Psychiatrička a autorka knih o archetypech v ženské psychice. Její práce ukazuje, jak lze archetypy využívat jako inspiraci pro osobní rozvoj a kreativní sebepoznávání.

 

Clarissa Pinkola Estés

Spisovatelka, psychoanalytička a vypravěčka. Prostřednictvím pohádek a mýtů zkoumá ženskou tvořivost, intuici a symbolický jazyk příběhů.

Joseph Campbell

Americký religionista a autor prací o mýtech a cestě hrdiny. Ukázal, že mnoho příběhů napříč kulturami sdílí podobnou strukturu, která dodnes inspiruje literaturu, film i současné umění.

Inspirace z umění

Umění

Leonora Carrington - Archetypální imaginace a mytologické obrazy.

Remedios Varo - Symbolismus, alchymie a vnitřní proměna.

Joseph Beuys - I Like America and America Likes Me.

Film

The Fall - Film pracující s archetypy, symboly a imaginací.

Literatura (CZ)

Carl Gustav Jung – Člověk a jeho symboly

Clarissa Pinkola Estés – Ženy, které běhaly s vlky

Jean Shinoda Bolen – Bohyně v každé ženě

Otázky k zamyšlení

 

  • Které postavy z literatury, filmů nebo mýtů mě dlouhodobě přitahují – a jaké kvality ve mně možná odrážejí?

  • Jaké části sebe ve své tvorbě ukazuji nejčastěji? A které zůstávají záměrně nebo nevědomě skryté?

  • Kdybych si mohla na jeden den vypůjčit archetypální kvalitu, která mi dnes chybí, jak by změnila způsob, jakým tvořím, pohybuji se nebo komunikuji se světem?

04

Pozorovatel, vědomá volba a tvůrčí autonomie.

Proč začínáme právě tady?

V předchozích měsících jsme rozvíjeli citlivost vůči tělu, zkoumali různé vnitřní hlasy a pracovali se symboly, archetypy a imaginací. Postupně jsme rozšiřovali repertoár způsobů, jak sami sebe vnímat i vyjadřovat.

Ve čtvrtém měsíci se zaměříme na schopnost udělat krok zpět a pozorovat celý tento proces z větší perspektivy.

V každé tvůrčí praxi přicházejí chvíle, kdy se objeví pochybnosti, silné emoce nebo potřeba mít vše pod kontrolou. Pokud se s těmito stavy plně ztotožníme, mohou začít určovat naši tvorbu. Když je však dokážeme pozorovat, aniž bychom je okamžitě následovali nebo potlačovali, otevírá se prostor pro vědomější rozhodování.

Psychosyntéza tento princip označuje jako desidentifikaci – schopnost rozlišovat mezi tím, co právě prožíváme, a tím, kdo tento prožitek vnímá. V našem programu tento koncept nevnímáme jako terapeutickou techniku, ale jako tvůrčí dovednost. Umožňuje nám větší flexibilitu, otevřenost experimentu a schopnost reagovat na nečekané situace během tvorby.

Stejně důležitou součástí tohoto měsíce je rozvoj vědomé vůle. Ne vůle založené na výkonu nebo sebekontrole, ale schopnosti jednat v souladu s vlastním záměrem. V umělecké praxi právě tato kvalita umožňuje tvořit s větší jasností, nastavovat hranice a vědomě rozhodovat o směru, kterým se chceme vydat.

Klíčové pojmy

Pozorovatel

Pozorovatel představuje schopnost uvědomovat si vlastní myšlenky, emoce i tělesné prožitky, aniž bychom se s nimi museli plně ztotožnit. V kreativním procesu tato schopnost podporuje reflexi, improvizaci i otevřenost novým možnostem.

Desidentifikace

Roberto Assagioli popsal desidentifikaci jako schopnost rozlišit mezi vlastní identitou a tím, co právě prožíváme.

Neznamená potlačování emocí ani odstup od života. Naopak vytváří prostor, ve kterém můžeme reagovat svobodněji a tvořivěji.

Vědomá vůle

Vůle není pouze disciplína nebo vytrvalost. Psychosyntéza ji chápe jako schopnost rozhodovat se vědomě a jednat v souladu se svými hodnotami. Pro tvůrčí praxi představuje důležitou oporu při realizaci nápadů i při překonávání nejistoty.

Reflexe

Reflexe znamená schopnost vracet se k vlastní zkušenosti, pozorovat ji z odstupu a objevovat nové souvislosti.

V uměleckém výzkumu je reflexe nedílnou součástí samotného tvůrčího procesu.

Hranice

Hranice určují, čemu říkáme ano a čemu ne. Nejsou pouze mezilidským tématem, ale také důležitou součástí tvůrčí autonomie. Pomáhají chránit čas, energii i prostor potřebný pro vznik nové práce.

Hlavní směry

Mindfulness

Mindfulness rozvíjí schopnost vědomě obracet pozornost k přítomnému okamžiku bez okamžitého hodnocení.

V umělecké praxi podporuje citlivější vnímání procesu i schopnost improvizace.

 

Acceptance and Commitment Therapy (ACT)

ACT zdůrazňuje psychologickou flexibilitu – schopnost jednat podle vlastních hodnot i v přítomnosti nepříjemných emocí nebo nejistoty. Tento princip je inspirativní také pro kreativní proces, který často vyžaduje odvahu tvořit i bez jistoty výsledku.

Reflexivní praxe

Reflexivní praxe je běžnou součástí současného uměleckého výzkumu. Tvůrce se nestává pouze autorem díla, ale také pozorovatelem vlastního procesu. Právě tato schopnost podporuje dlouhodobý rozvoj kreativity.

 

Embodied Awareness

Embodied Awareness propojuje vědomou pozornost s tělesnou zkušeností. Místo oddělování mysli a těla rozvíjí schopnost vnímat rozhodování, emoce i kreativní impulzy jako součást jednoho propojeného procesu.

Autoři

Jon Kabat-Zinn

Zakladatel programu Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR). Významně přispěl k rozšíření mindfulness do vzdělávání, zdravotnictví i každodenního života.

Steven C. Hayes

Psycholog a autor Acceptance and Commitment Therapy (ACT). Jeho práce se zaměřuje na psychologickou flexibilitu a jednání v souladu s osobními hodnotami.

Donald Schön

Autor konceptu reflective practice. Jeho výzkum významně ovlivnil současné umělecké vzdělávání a způsoby, jakými umělci reflektují vlastní tvůrčí proces.

Tara Brach

Psycholožka a učitelka mindfulness. Ve své práci propojuje vědomou pozornost, laskavost k sobě a schopnost zůstávat přítomný i v náročných situacích.

Inspirace z umění

Umění

John Cage 4′33″​ 

Yoko Ono - Cut Piece

Tehching Hsieh​ - One Year Performances

Film

Jim Jarmusch - ​Paterson

Literatura (CZ)

Jon Kabat-Zinn – Život samá pohroma

Russ Harris – Past na štěstí

Otázky k zamyšlení

 

  • Kdy během tvorby nejčastěji ztrácím kontakt s přítomným okamžikem a co se tehdy děje v mém těle?

  • Jaký je rozdíl mezi tím, když tvořím z automatické reakce, a když jednám z vědomé volby?

  • Jaké hranice bych potřebovala vytvořit, aby moje kreativita měla více prostoru růst?

Mesic 4
BTC Logo white.png
  • Instagram
  • YouTube

© 2026 by Born to Create. Powered and secured by Wix

bottom of page